Načítání...

Základní informace o FKI

Fondy kvalifikovaných investorů (dále jen „FKI“) upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „zákon“), který stanovuje požadavky na obhospodařovatele fondu, administrátora, právní formu fondu, minimální počet investorů, definuje podmínky, které musí splňovat kvalifikovaný investor.

FKI jsou určeny pro specifický okruh kvalifikovaných investorů, který vyjmenovává zákon – institucionální investoři (stát, banky, pojišťovny apod.), a dále pro neprofesionální investory – osoby, které učiní prohlášení o tom, že si jsou vědomy rizik spojených s investováním do daného FKI a jejichž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto FKI odpovídá částce alespoň:

  • 125 000 EUR, nebo
  • 1 000 000 Kč, pokud administrátor příslušného FKI písemně potvrdí, že na základě informací získaných od investora investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic.

Investování do FKI je zároveň limitováno minimálním počtem dvou kvalifikovaných investorů v jednom fondu.

FKI podléhají dohledu a regulaci ze strany České národní banky. Ochranu investora kromě ČNB zajišťuje také banka v roli depozitáře. Kromě těchto institucionálních kontrolních mechanismů musí být zajištěna i kontrola vnitřního auditora a compliance officera.

FKI jsou tedy transparentní, efektivní a kontrolovaný nástroj pro investory sdílející určitý investiční cíl.

Mezi nejrozšířenější formu investičních fondů patří akciová společnost s proměnným základním kapitálem, Societé d´investissement á capital variable („SICAV“). SICAV je tedy akciovou společností s určitými specifiky vyhrazenou pro použití v oblasti investičních fondů. Společnost vydává dva druhy akcií – zakladatelské a investiční. Zakladatelské akcie určené zakladatelům disponují hlasovacími právy. Vlastníci těchto akcií obvykle mají zájem na řízení společnosti a tvorbě investiční strategie. Investiční akcie určené investorům většinou nedisponují hlasovacími právy, nicméně jsou velmi likvidní, jelikož společnost má povinnost jejich odkupu. SICAV je tedy spojením výhod běžné obchodní společnosti a výhod flexibilního investování.

Vytvářením podfondů může SICAV realizovat různé investiční strategie. Potenciálně se tedy snižují administrativní náklady a náklady na vydávání investičních akcií i kapitálová náročnost SICAVu (kapitálové požadavky se sčítají za celý SICAV, nikoliv za jednotlivé podfondy). Podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění SICAVu. SICAV uvádí možnost zakládání podfondů do svých stanov a každý podfond má svůj samostatný statut. Z investičních akcií daného podfondu pak vyplývá podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku vztahující se pouze k danému podfondu, nikoliv celému SICAVu.

Subjekty spravující SICAV a jeho fungování mají určitá specifika oproti běžné akciové společnosti. Místo dozorčí rady a představenstva je obchodní vedení a kontrolní funkce koncentrována ve správní radě.

Základní kapitál je zapsán do obchodního rejstříku ve výši úpisu zakladatelských akcií, nikoliv investičních. Úpis investičních akcií na výši zapisovaného základního kapitálu tedy vliv nemá. Zároveň se u investičních akcií neuplatňují obecné postupy pro zvyšování a snižování základního kapitálu, proces je tedy jednodušší a není zatížen striktními formálními požadavky. SICAV má pouze povinnost upisovat investiční akcie na základě veřejné výzvy k úpisu.

Při správě fondu je využíváno několik subjektů – mezi hlavní patří například obhospodařovatel, administrátor a depozitář.

Obhospodařovatel

Obhospodařovatel funguje za zákona jako statutární ředitel. Funkci obhospodařovatele i administrátora může vykonávat pouze investiční společnost, která má k této činnosti licenci od České národní banky. Obhospodařovatel zajišťuje především komplexní řízení investic a rizik s tím spojenými.

Administrátor

Administrátor zaštiťuje veškeré činnosti spojené s administrativou – jedná se zejména o vydávání a odkup cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů, vedení účetnictví, oceňování, reporting investorům a dalším subjektům (Česká národní banka, Finanční úřad apod.).

Depozitář

Úkolem depozitáře je chránit majetek fondu. Depozitářem fondu může být pouze bankovní subjekt s povolením vykonávat tuto činnost či nebankovní subjekt s licencí od České národní banky, která ho k této činnost opravňuje. Depozitář je kontrolním orgánem fondu, který na základě depozitářské smlouvy s fondem dohlíží na správnost a oprávněnost prováděných transakcí. Eviduje a kontroluje finanční pohyby, vydávání a odkupování cenných papírů, stanovování hodnoty cenného papíru atd. Depozitářská banka spolupracuje s obhospodařovatelem a administrátorem.